Bali: Doprava II.

Bali: Doprava II.

Na Bali se jezdí jinak než u nás v Evropě. A není to jen jízdou vlevo. V první chvíli vám bude provoz na silnici připadat jako jeden velký chaos. Tento zmatek ale kupodivu jako celek funguje skoro bez dopravních nehod – ikdyž pár lehce pomačkaných blatníků jsme viděli taky.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Způsob řízení v ulicích Bali
    1. Klakson
    2. Dodržování dopravních předpisů
    3. Kvalita cest
  2. Tankování
    1. Cena benzínu
  3. Policie Bali – Polisi
  4. Parkování
  5. Navigace

Způsob řízení v ulicích Bali

Na Bali se jezdí vlevo, ale na to se dá po chvilce zvyknout a dokonce mi to po čase připadalo přirozenější. Text čteme v našich zemích taky zleva doprava. Cesta v plném provozu mi však připomínala počítačovou hru a to hned podle dvou aspektů:

  1. fyzika ve vypůjčeném autě, jak jsem popisoval v přechozím díle, byla dost zvláštní, auto reagovalo jinak, bylo navíc roztřesené – vyplatí se vzít si lepší, dražší vůz,
  2. provoz je značně přehuštěný a to v podstatě všude; je normální, že na dvouproudé silnici vedle sebe jedou 3 auta a ještě jedna motorka; v prvních okamžicích mi to opravdu přišlo jako hra, jak se nacpat s co nejvíce auty na co nejmenší plochu; je třeba být stále ve střehu, protože Balijci se prostě cpou před vaše auto z jiného pruhu a očekávají, že s tím počítáte – styl jízdy na Bali je prostě takový; nejdůležitější je být předvídatelný, na Bali se ale naštěstí jezdí pomalu – i na místních"dálnicích" nejedete rychleji než sedmdesátkou.

Balijci jedoucí na skútru jsou mistři v proplétání se mezi auty a také jsou zvyklí, že mají všude jakousi formu přednosti, tedy, když jedou k semaforu, propletou se až na začátek fronty a klidně přes odbočovací pruh, který je vlevo nebo vpravo. Tímto způsobem, ale běžně jezdí i řidiči aut. To pak má za následek, že stojí na semaforu dvě auta vedle sebe (nebo i tři + motorky) a po naskočení zelené tato dvě, resp. tři auta vyjedou rovně dopředu, kde je na druhé straně křižovatky pruh jeden. Do něj se obvykle nacpou 2 auta vedle sebe – pokud to jde – a třetí auto se zařadí za ně. Přestože tento způsob jízdy zdá se mi být poněkud nešťastným, jsou na něj všichni zvyklí, řidiči pak zařazení aut za sebe respektují a auta pouští.

Klakson

Při jakémkoliv přejíždění z pruhu do pruhu – a především při předjíždění – je vhodné použít klakson. Ten neslouží coby výraz agrese, kritiky řidiče před vámi jako je tomu u nás v Česku, ale zejména k upozornění, že"jste tady". Balijci totiž často zapomínají na to, že by se měli držet co nejvíce u krajnice a pokud chcete předjet třeba motorku před vámi, je dobré ji před zrychlením klaksonem upozornit, což většinou motorkáře přiměje, aby vás nechal bezpečněji předjet.

Dodržování dopravních předpisů

Motorky mají jistá nepsaná privilegia.

Tak třeba červená na semaforu není vždy tak červená, aby motorku donutila zastavit. Zejména při odbočení doleva si motorkář klidně jede na červenou. Větší města jsou plná jednosměrek, ale motorky se běžně proplétají v protisměru.

Myslím, že turisté by mohli být pokutováni, když by byli chyceni při některém z uvedených přestupků. Je lepší se ztratit v davu jiných motorek, anebo to nezkoušet – především na větších křižovatkách, kde policisté bývají a ve větších městech.

Kvalita cest

Nevalná. Dálnice (spíše rychlostní komunikace) jsou povětšinou udržované a asfaltový koberec je bez větších děr, ostatní cesty ale mají děr spoustu, což na motorce bývá velmi nepříjemné.

Během cesty z Legianu do Padang Bai jsme jeli přes rozestavěnou dálnici. Dělníky jsme v jednom místě potkali, ale ti jen lopatou přemísťovali pár lopat hlíny z místa na místo – a pod kola jedoucích aut a motorek. Vypadalo to, že dálnice nebude hotová nikdy. Zřejmě se zde učili úředníci z pražského magistrátu.

Tankování

Nejlevnější tankování je na čerpacích stanicích Pertamina. Většinou mají kvůli rychlosti pro motorky vyhrazený jeden stojan. Benzín je označen jako"Premium", tankuje vždy obsluha a platí se ihned po natankování. Vyplatí se mít stanice v navigaci.

Poměrně často se stává, že benzín není, o čemž informuje cedule a jednou jsme měli štěstí až u 4. benzínky. Obsluha ochotně poradí, kde je další možnost tankování, ale tam se můžete také setkat jen s cedulí"Empty".

Další možnost, kde tankovat, jsou stánky u cesty. V městech vyhledávaných turisty jsou na každém metru. Upozorní vás na sebe cedulí"Petrol" nebo"Petrolum" a komicky vypadajícím stojanem. Tu se skleněnými lahvemi od vodky Absolut, anebo dvoulitrovými PET lahvemi od Coca-coly s chemicky zeleno-žlutým obsahem. Pokud se dostanete více do vnitrozemí a dále od hlavních tahů, jsou u cesty k vidění i pěti nebo desetilitrové kanystry.

Cena benzínu

Na čerpacích stanicích Pertamina byla všude jednotná cena 4.500 rupií/litr. Nesmlouvá se. Částka za benzín se většinou zaokrouhluje na tisíce – stalo se mi, že i 400 rupií obsluha zaokrouhlila dolů), ale narazil jsem taky na zakrouhlení 15.100 -> 16.000 rupií. Jelikož jde o pár korun/haléřů, mávnul jsem nad tím rukou.

Naproti tomu ve stáncích u cesty je možné cenu srazit. Zvláště, když tankujete více litrů. Cena se pohybuje od pěti do desíti tisíc.

Absolut Petrol

Pokud to je možné tankujte na čerpacích stanicích – jednak kvůli ceně, za druhé kvůli zaručené kvalitě paliva. Tipl bych si, že benzín ještě ředí, takže vyplatí se jít na čerpací stanici Pertamina, kde máte zaručeno, co tankujete. Nicméně u stánků občas tankují i místní, takže mají jejich důvěru.

Policie Bali – Polisi

Činnost balijských policistů mi byla záhadou. Až do předposledního dne pobytu, kdy jsme narazili na velkou policejní kontrolu, jsem smysl, proč policisty platit, moc nechápal.

Policisté mají béžové uniformy a na sobě vždy reflexní vestu. Tím se odlišují od ochranek větších restaurací a hotelů (jejich uniformy jsou velmi rozmanité). Ty zaměstnávají člověka, který při vyjíždění auta do ulice, vstoupí do provozu, který zastaví pomocí píšťalky a nějaké potterovské svítící hůlky. Tihle mávači jsou většinou velmi užiteční a provoz na tu chvíli, kdy je potřeba, šikovně řídí – přesně opačně než policisté.

Policisté často sedí v kukani u větších křižovatek, sem tam je potkáte stát na ulici ve větších turistických centrech a nepochopitelně mávat na dálnici.

Funkce policie, jak jsem je zaznamenal:

  • mávač-chaotik – oproti ochrankám hotelů jejich práce byla spíše než řízením provozu pouhým máváním, které celou dopravu jen komplikovalo,
  • vypnout semafor a proměnit se v mávače-chaotika – naprosto nechápu, proč někdy policisté semafory vypnuli a jali se řídit provoz, vyvolali tím akorát zácpy v některých pruzích; byl jsem svědkem policistova cca pětiminutového mávání, čímž totálně ucpal hlavní tah, když pouštěl mnohem volnější vedlejší silnici, a po tomto čase, policista opět zašel do své kukaně a semafory pustil, aby ten po čase zase zácpu zklidnil,
  • vypravěč – občas jsme při průjezdu křižovatkou slyšeli nějaký místní rozhlas a až později jsem si všiml, že monotónní přednes patřil policistovi v kukani; nepodařilo se mi zjistit, zda policista podává nějaké dopravní informace, předčítá noviny, nebo vypráví nějakou humornou historku ze služby,
  • řešit problém na silnici komplikací dopravy – podobné jako s vypnutím semaforu; stalo se nám, že jsme projížděli kolem porouchaného autobusu, jeho objíždění řídil policista a to tak šikovně, že buď byla v jednom směru velká zácpa, nebo – častěji – v obou, když jsme kolem autobusu projížděli o 5 minut později, seděl policista u stánku s občerstvením poblíž, provoz si řídili řidiči sami, vzájemně se pouštěli, a vše bylo mnohem plynulejší,
  • předvádět se v uniformě – jak jinak nazvat jejich neustálé sezení v kukaních u větších křižovatek bez užitku, nebo postávání u letiště nevěda nic o chodu letiště samotném a schopných nás jen poslat na oficiální informace,
  • kontroly – myslel jsem si, že vůbec nejsou, ale ouha, v předposlení den pobytu jsme narazili na policejní "šťáru", všechny motorky navedli na parkoviště a tam proběhla kontrola dokladů – pas, mezinárodní řidičák a papíry od motorky; pas jsem s sebou neměl, jen kopii strany s osobními údaji, což se policistovi nelíbilo, ale spokojil se s prohlášením, že je v hotelovém trezoru; díky tomu, že papíry nějaké dvojice turistů vedle nás nebyli úplně v pořádku, nechali nás jet dál bez úhony; skoro každý z místních ale šel s peněženkou ke stolku policistů a něco platil – odhaduji, že šlo o problém s papíry od motorky.

Parkování

Parkování na Bali je bezpečné kdekoliv. Možná jen v kráteru sopky Batur mohou podle průvodce vzniknout problémy. To, když nevyužijete služeb průvodce a rozhodnete se zdolat vrchol na vlastní pěst, anebo nezaplatíte za parkovné. Běžně se prý stává, že se vrátíte k autu s propíchanými pneumatikami nebo jinak poškozeným autem. Přestože jsme odmítli průvodce platit a ti nám vyhrožovali, auto zaparkované u restaurace bylo po návratu v pořádku. Průvodce radí parkovat u většího hotelu.

Motorku můžete nechat kdekoliv. Často ve městech motorky zaparkované u krajnice způsobí dopravní komplikace, může se tak stát, že vám motorku někdo přeparkuje, ale jinak je v bezpečí. Helmy stačí přehodit přes řidítka.

Balijci sice nekradou, ale dokáží zpoplatnit úplně vše a vy jste nuceni neustále sahat do peněženky – což za chvíli dost otravuje. U všech turisty navštěvovných míst se objeví nějaká dobrá duše a žádá poplatek za parkování. Vždy žádejte lístek, bez něj neplaťte. Stačilo občas zaparkovat 20 metrů od pomyslného začátku parkoviště a neplatili jsme také nic.

Navigace

Velmi doporučuji mít. Využíval jsem Ovi Maps od Nokie v mém telefonu. Stačilo si vždy večer na hotelu (s wi-fi připojením) naplánovat trasu, aby se stáhly i okolní ulice a vesnice. Pomohlo také zobrazení čerpacích stanic a"náboženských míst".

Hodně dokáží zkomplikovat situaci jednosměrky, kterých je v městech hodně a díky nim snadno zabloudíte.

Jak jsem uvedl výše, Balijci hodně komplikují orientaci po ostrově absencí informačních cedulí – občas musíte projet křižovatkou, protože cedule jsou třeba jen v opačném směru než jedete. Pokud pojedete cca 15 km od Denpasaru, nabydete pocitu, že všechny cesty nevedou do Říma, ale právě do hlavního města Bali.

Martin Ševčík, 3. 10. 2010
přečteno: 8744/8554×

Bali: Doprava II.

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář